Informace č.: 53 - 2015 (jednání Podvýboru ve věci PnP)
Vážení přátelé,
včera se uskutečnilo jednání podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny. K jednání podvýboru pozvala jeho předsedkyně paní poslankyně Jana Hnyková zástupce asi 15 organizací osob se zdravotním postižením a samozřejmě představitele MPSV ČR a Ministerstva financí ČR.
Paní poslankyně Hnyková představila návrh novely zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který by měl změnit způsob posuzování míry závislosti, to je stupně příspěvku na péči. K tomu představila doprovodné memorandum. Návrh zákona, který Vám v příloze posílám, spočívá pouze v tom, že by se způsob posuzování vrátil před rok 2012 k tehdejším 36 posuzovaným úkonům. Návrh neřeší základní bolest systému, a to způsob posuzování. V doprovodném memorandu bylo uvedeno, že návrh se předkládá proto, že minulý systém posuzování podle 36 úkonů byl velmi dobrý, osvědčil se a většina posuzovaných osob byla spokojena.
Paní poslankyně Hnyková mne vyzvala jako předsedu NRZP ČR ke stanovisku k návrhu zákona. Velký problém je především v systému posuzování a skutečnost, že MPSV ČR dostatečně rychle nepřipravuje nový způsob posuzování míry závislosti. Tento nový způsob by se měl odvíjet především od týmového posouzení, kde by byl sociální pracovník, ergoterapeut, psycholog nebo psychiatr, posudkový lékař. Hodnocení by se mělo odvíjet především od časové potřebnosti služeb, tak jako je to v Německu či Rakousku. Uvedl jsem, že návrat zpět je velmi problematickou záležitostí.
NRZP ČR, řada organizací i jednotlivců kritizovali posuzovací mechanismus podle 36 úkonů, protože docházelo k řadě pochybení. Tato skutečnost vedla bývalého ministra Drábka k tomu, že se pustil do tvorby nového způsobu posuzování. Tento nový způsob posuzování, prostřednictvím deseti základních životních potřeb, vykazuje buď stejné, nebo obdobné chyby jako minulý způsob posuzování. Je to tím, že právě není řešen způsob posuzování. Můžeme pořád měnit kritéria, ale pokud nezměníme systém, tak bude vznikat mnoho nespravedlnosti. Ve své řeči jsem uvedl, že přijetí tohoto návrhu považuji za velmi problematické, protože by vznikl zmatek, které posuzování je správné, a které není. Došlo by pravděpodobně znovu k přeposouzení příjemců příspěvku na péči, který jim byl přiznán v posledních třech letech. Systém 36 úkonů neuměl vůbec posoudit míru závislosti například u lidí s poruchami autistického spektra, u lidí s duševním onemocněním a podobně. Tito lidé právem kritizovali minulý systém posuzování a právem kritizují i ten současný. Aplikace nového způsobu posuzování by byla velmi problematická, protože rozhodování o míře závislosti bylo tehdy na obcích, které měly dostatek sociálních pracovníků a měly i místní znalost jednotlivých žadatelů o příspěvek na péči. Tito pracovníci dnes již na obcích nejsou a Úřad práce by pravděpodobně nezvládl, se současnými pracovníky, novou korekci způsobu posuzování míry závislosti. Tím by se výrazně prodloužily dosavadní už tak neudržitelné lhůty pro vydávání rozhodnutí ve věci příspěvku na péči. Nemá smysl se vracet k něčemu, co dobře nefungovalo, ale měli bychom společně vytvořit velký tlak na MPSV ČR, aby konečně začalo intenzivně pracovat na novém systémovém řešení posuzování míry závislosti, a to ve spolupráci s těmi, kterých se problém týká.
Vážení přátelé, byl jsem příjemně překvapen, že většina organizací, přítomných na jednání podvýboru, sdílela můj názor.
Přeji Vám všechno dobré.
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
