Informace č.: 37 - 2018 (Pracovní skupina k sociálnímu bydlení)
Vážení přátelé,
ve čtvrtek 10. května 2018 se uskutečnilo první setkání pracovní skupiny k revizi Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 – 2025. NRZP ČR zastupuje v této pracovní skupině pan JUDr. Jan Hutař.
Jednání se zúčastnili zástupci MPSV, zástupci krajů, obcí, NRZP ČR, Armády spásy, Rady seniorů ČR, Svazu českých a moravských bytových družstev a další. O naléhavosti řešení tohoto problému svědčí skutečnost, že ke konci roku 2015 bylo v ČR téměř 68 000 bezdomovců nebo osob bez domova a téměř dalším 120 000 osobám ztráta bydlení bezprostředně hrozila.
Všech 28 účastníků jednání bylo rozděleno do tří pracovních skupin, které se zabývaly tématy: finanční podpora sociálního bydlení, sociální práce spojené se sociálním bydlením a otázkami bytového fondu pro sociální bydlení. Každá ze skupin měla šest účastníků, kteří postupně vystřídali všechny pracovní skupiny. Tato organizace práce zajišťovala velmi dobrou úroveň komunikace a diskuze. Současně bylo možné získat přehled o závěrech z jednotlivých skupin. Tato zpráva obsahuje jen část možných závěrů.
- Ve skupině pro dávky na podporu sociálního bydlení pan JUDr. Jan Hutař upozornil na velmi závažný problém spojený s dávkami spočívající v tom, že při úvahách o budoucí úpravě dávek pro sociální bydlení je u osob se zdravotním postižením nezbytné brát v úvahu také doplatky na léky, případně na náklady spojené s pořízením a používáním pomůcek, jak ze zdravotního pojištění, tak pomůcek poskytovaných podle vyhlášky MPSV ČR č. 388/2011 Sb., kterou se provádí zákon o dávkách pro osoby se zdravotním pojištěním. Nezbytnost takové úpravy je kromě finanční náročnosti umocněna i tím, že osoby invalidní ve 3. stupni nemají, na rozdíl od osob, které dosáhly určitých věkových hranic snížené limity pro doplatky na léky, přičemž invalidní důchody těchto osob jsou výrazně nižší než důchody starobní.
Jako zcela nepochopitelný se jeví záměr MPSV ČR sloučit dosavadní příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi do jedné dávky s tím, že režim jejího poskytování by v podstatě podléhal režimu pro poskytování dávek v hmotné nouzi. Tuto koncepci považujeme za naprosto scestnou, neboť by stanovila jednotné podmínky, jak pro osoby, které jsou schopny uhradit své komerční bydlení s částečnou sociální pomocí, tak pro osoby, které jsou zcela bez finanční hotovosti, a kde nájemné a případně další služby související s bydlením, budou podléhat sociálním hlediskům. Režim pomoci v hmotné nouzi totiž vyžaduje i mimo jiné využití majetku osob, tzn., že i po lidech, kteří bydlí v komerčním bydlení, by byl vyžadován prodej movitých i nemovitých věcí, jako podmínka k tomu, aby získali příspěvek na bydlení. Myslíme si, že takovýto postup lze bez nadsázky označit za výrobu chudých lidí pomocí zákonů.
- Skupina zabývající se sociální prací spojenou se sociálním bydlením se zabývala mimo jiné formami, které by mohly zvýšit míru sociálního začlenění osob, které získají sociální byty. Skupina se shodla v názoru, že je třeba formy sociální práce diferencovat podle úrovně sociálních dovedností, schopnosti hradit náklady spojené s bydlením a dalšími životními potřebami, zejména u osob opouštějících např. dětské domovy, pěstounskou péči, případně jiná zařízení a také pro osoby, které již delší dobu žijí na ulici. Skupina klade velký význam informacím o potřebách osob, kterým bude poskytnuto sociální bydlení, například, jaké služby v tomto směru nabízí obec, případně spolky nebo jiné nestátní neziskové organizace a případně jednotlivci. Jako základní předpoklad pro sociální práci související se sociálním bydlením byla zdůrazněna zcela primární role obcí. Obce by měly mít informace o tom, kdo na jejich území potřebuje pomoc, kde se mohou takové osoby o možnostech pomoci dozvědět, včetně případných kontaktů na poskytovatele. Přitom je třeba respektovat skutečnost, že úroveň znalostí potřeb občanů bude záviset i na velikosti obcí. V malých obcích bude znalost potřeb a problémů lidí bezesporu hlubší než v obcích s větším počtem obyvatel.
- Pokud se týká vlastních sociálních bytů, důrazně jsme upozornili na dosavadní přístup MPSV ČR, který nepočítá, v rámci sociálního bydlení, s výstavbou bezbariérových či upravitelných bytů, ačkoliv nařízení vlády č. 284/2011 Sb., jasně stanoví, že podmínkou pro poskytnutí dotace na výstavbu bytů ze státního rozpočtu je minimálně 20% bezbariérových či upravitelných bytů. S ohledem na stárnutí populace a na skutečnost, že i mezi osobami ohroženými ztrátou obydlí, přibývá osob se zdravotním postižením, dospěla pracovní skupina k názoru, že všechny sociální byty by měly být koncipovány jako upravitelné, tj. jejich rozměry by měly odpovídat rozměrům pro bezbariérové byty, avšak bez požadovaného vybavení. Velký důraz byl kladen na bezbariérové prostředí a okolí sociálních bytů.
- MPSV ČR předpokládá, že do konce roku budou svolána ještě dvě jednání této pracovní skupiny, kde mimo jiné budou závěry dále upřesňovány a také bude připomínkován návrh zákona o sociálním bydlení, jehož zpracováním je pověřeno ministerstvo pro místní rozvoj.
Přeji Vám všechno dobré
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
