Informace č.: 62 - 2017 (Senát schválil dlouhodobé pojistné a novelu zákona o zaměstnanosti)
Vážení přátelé,
dnes, to je 16. 8. 2017, Senát projednával několik zákonů, které se dotýkají osob se zdravotním postižením.
Prvním zákonem, který Senát schválil, je novela zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon, mimo jiných ustanovení, zavádí dlouhodobé ošetřovné, které pomůže rodinám v době, bezprostředně po propuštění člena rodiny z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci. V situaci, kdy je potřeba celodenně pečovat o jiného člena rodiny po dobu více než 30 dnů, bude možné požádat o dávku na dobu až 90 dnů ode dne propuštění z hospitalizace. Pečovat s nárokem na dávku bude možné o člena rodiny, u kterého došlo náhle k závažné zdravotní komplikaci, která si vyžádala hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů a pokud zároveň nemocnice potvrdila, že jeho zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Potřebu péče v následujícím období potvrdí ošetřující lékař.
Rodiny získají čas bez obav uvážit, jak zajistit dlouhodobou péči o svého příbuzného, pokud by měla být dlouhodobá (více než 3 měsíce). Novelou zákona se odstraňují hlavní překážky, které v současné době péči v rodině omezují nebo znemožňují. Jedná se zejména o obavu ze ztráty příjmu a obava z výpovědi z práce při žádosti o neplacené volno. Pečujícímu, ať již zaměstnanci nebo OSVČ, bude po dobu poskytování dlouhodobé péče náležet z nemocenského pojištění náhrada ztráty příjmu z výdělečné činnosti, která musela být přerušena, a to ve stejné výši jako v případě krátkodobého ošetřovného, tj. 60 % denního vyměřovacího základu. V průběhu péče nemůže zaměstnanec dostat výpověď a po ukončení péče mu nová zákonná úprava garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo.
O příbuzného po hospitalizaci bude moci pečovat široký okruh ošetřujících osob, ale vždy samozřejmě pouze jeden. Po splnění podmínek nároku na tuto dávku bude moci být dlouhodobé ošetřovné přiznáno nejen nejbližším příbuzným ošetřované osoby (rodičům, prarodičům, dětem, sourozencům a jejich manželům nebo druhům), ale například i strýci nebo neteři ošetřované osoby, manželce nebo družce strýce nebo manželovi nebo druhovi neteře. Široký okruh osob dovolí rodinám svobodně se rozhodnout, kdo a jak bude dlouhodobou péči zajišťovat.
Poskytnutí pracovního volna pečující osobě nebude však automatické. Bude záležet na rozhodnutí zaměstnavatele, zda svého zaměstnance, který žádá o uvolnění pro péči o svého rodinného příslušníka, uvolní. Zákon stanoví, že zaměstnavatel může odmítnout udělit ošetřovatelské volno zaměstnanci, pokud má pro to vážné provozní důvody a písemně je zaměstnanci sdělí. V ostatních případech je povinen volno poskytnout.
Zákon byl přijat velkou většinou senátorek a senátorů. Proti návrhu se postavil pouze klub ODS, který hlasoval proti nebo se hlasování zdržel. Velmi podivné bylo chování paní senátorky Daniely Filipiové, která, jako osoba se zdravotním postižením, by se měla v této problematice dobře orientovat. Paní senátorka aktivně vystupovala proti tomuto zákonu již na jednání sociálně zdravotního výboru v Senátu a i na plénu při závěrečném hlasování hlasovala proti přijetí zákona.
Druhým zákonem, který dnes Senát schválil, je novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Současně s tímto zákonem se mění ještě zákon o inspekci práce.
Touto novelou dochází k jednoznačnému oddělení a pojmovému odlišení volného a chráněného trhu práce, s cílem zabezpečit, aby do systému podpory chráněného trhu práce vstoupily jen ty zaměstnavatelské subjekty, které budou řádně prověřeny, které systém podpory nezneužívaly. V souvislosti s touto změnou se zavádí institut uznaného zaměstnavatele OZP, a to formou dohody uzavřené s Úřadem práce ČR. To znamená, že se již nebudou vymezovat jednotlivá chráněná místa a bude se posuzovat schopnost zaměstnavatele zaměstnávat více než 50 % OZP (vracíme se vlastně k dříve používanému názvu „chráněná dílna“).
Zároveň se snižuje dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek, protože tím se má právě eliminovat nežádoucí jev tzv. přefakturace výrobků nebo služeb poskytovaných v rámci limitů tzv. náhradního plnění. Zároveň se zavádí možnost odstranění tvrdosti zákona ve vztahu k poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a spočívá v možnosti prominout splnění podmínky bezdlužnosti ve výjimečných případech. Dnes tato možnost není.
Velkou komplikací této novely zákona o zaměstnanosti je skutečnost, že v Poslanecké sněmovně nebyl přijat pozměňovací návrh, který zvyšoval příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v souvislosti s tím, jak se dorovnala minimální mzda pro zdravotně postižené s tou minimální mzdou klasickou. A to by znamenalo pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP velký problém. Senát již na projednávání zákona ve výboru schválil pozměňovací návrh, který dorovnává příspěvek podle § 78, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to do výše 13 000,- Kč měsíčně na jednoho pracovníka. Snižuje se výrazně administrativa, protože například u plných úvazků bude moci být využito až 12 000,- Kč na mzdy a 1000,- Kč na zvýšené náklady v souvislosti se zaměstnáváním více než 50 % OZP. Při nižších úvazcích budou moci být prostředky využity například na asistenty, dopravu do zaměstnání a podobně.
Senát návrh novely zákona o zaměstnanosti schválil i s pozměňovacím návrhem. To znamená, že zákonem se bude ještě zabývat Poslanecká sněmovna na své zářijové schůzi, aby schválila zákon buď v senátní verzi, nebo potvrdila původní návrh zákona. Pokud by Poslanecká sněmovna neschválila novelu zákona tak jak ji schválil Senát, došlo by ke snížení podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP.
Vážení přátelé, je možné, že v této souvislosti Vás v září požádáme o pomoc s apelem na poslance, aby návrh zákona schválili.
Přeji Vám všechno dobré
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
